SAUNOVÁNÍ DĚTÍ

 

Dříve než své děti přivedeme do sauny, měli bychom vědět, co se saunováním dětí souvisí,co jim může prospět a čemu se naopak vyhýbat, aby účinek sauny byl co největší.

Netrpí-li dítě projevy nějakého závažného onemocnění a je-li schopno běžných životních úkonů, zejména cvičit, běhat, plavat, koupat se v horké i v chladné vodě, pak se nemusíme obávat neobvyklého prostředí sauny. Takto schopné dítě se může bez obav i saunovat. Správné saunování obvykle nečiní samo o sobě zdravým dětem žádné potíže, rozhodně nevede ke vzniku nemoci.

 

Účinky saunování

Saunování je podpůrná procedura, rozhodně ne vždy a vše léčící. Saunová lázeň jako fyzikální prostředek může jedině přispět k podpoře vlastních obraných sil organismu.

Ukázalo se to při sezónním výskytu onemocnění horních cest dýchacích virového původu.

Význam saunování spočívá v posílení vlastních obranných sil organismu vlivem reakcí organismu na teplený podnět. Efekt, kterého se saunováním dětí v mnoha rodinách a mateřských školách dosáhlo, a o kterém se ví již několik desítek let i u nás, řadí saunování v tomto směru za skvělý preventivní prostředek.

Zejména u dětí respiračně oslabených a u astmatiků se projevil příznivý vliv saunování. Zkušenost o poklesu onemocnění virovými chorobami dýchacích cest, jejich lehčím průběhu a snížení počtu komplikací u dospělých, byly již před léty důvodem k zavádění pravidelného saunování do programu ochrany zdraví dětí, zejména v jeslích a mateřských školách.

 

Dlouhodobý účinek saunování

Vlivem každého regulérního turnusu, dochází u dětí bezprostředně, stejně jako u dospělých k účinku protistresových hormonů, k vylučování nadbytečné kuchyňské soli a také k přeladění vegetativní nervové soustavy důležité pro zkvalitnění různých životních funkcí (chuti k jídlu, kvalitního spánku, úpravy funkčních změn činnosti srdce a cév).

Z hlediska dlouhodobého účinku má největší význam vzestup hladin imunoglobinu A, který se vyskytuje na sliznici dýchacích cest a zabraňuje pronikání mikrobů, jeho hladina klesá teprve 7. den po saunování, což je také důvod k pravidelnému saunování jednou za týden.

 

Účinek saunování na jednotlivé orgány

Dýchací systém

Zejména u větších dětí dochází k prohloubení dýchání, protože rozpuštěním a odstraněním vazkého hlenu dochází k uvolnění dolních cest dýchacích.

Vegetativní systém

Dochází k nastolení rovnováhy obou složek neurovegetativního systému, takže po saunování jsou děti zklidněny, v dobré pohodě, mají chuť k jídlu a dobře spí.

Hladina imunitních protilátek

Vlivem tepla dojde při každém saunování k bezprostředním změnám v počtech specifických buněk, které jsou jednak schopny pohlcovat choroboplodné mikroby i viry, jednak vyvolat tvorbu ochranných protilátek přímo na sliznici dýchacích cest a zvýšit celkovou hladinu imunitních globulinů, které až na dobu šesti dnů udržují dostatečnou výši hladiny a tedy i schopnost dětského organismu ochránit se vůči infekcím. Dalším projevem ovlivnění obranných reakcí je pokles druhu krvinek, které jsou průvodním jevem zánětu a alergie.

Hormonální hladina

Euforie (radostná nálada) a psychické i tělesné uvolnění (relaxace) jsou vyvolány reakcí hormonálního systému. Jeho produkty (tedy různé hormony) však vyvolávají nejenom tyto stavy. Vedou i k ústupu některých druhů bolestí kloubů a svalstva, dýchacích obtíží. Kromě toho se nově rozpoznal vliv saunové lázně na zvýšení hladiny imunitních látek tzv. Imunoglobulinů

 

Od kdy saunovat

Finové celému světu ukázali, že saunovat lze od nejútlejšího věku dítěte až do vysokého stáří. V praxi saunování s malými dětmi se ukázalo, že děti na závěrečném okraji batolícího věku, tj. ve věku dvou a půl až tří let jsou již natolik pohyblivé a schopny vyjádřit své reakce na neobvyklé prostředí saunové lázně, že nic nebrání tomu, aby se s nimi začalo saunovat. Děti po třetím roce nevyvolávají při saunování už žádné potíže a dá se s nimi přesně komunikovat pokud se týká pocitů v průběhu jejich saunování.

Saunování dětí má stejné fáze jako u dospělých. Dítě se svlékne donaha, neboť jen tak dosáhneme dokonalé očisty těla, osprchuje vlažnou vodou, důkladně omyje mýdlem, znovu osprchuje a utře se do ručníku, případně nechá tělo neosušené, neboť kapky vody za chůze odpadnou z povrchu kůže a pod ložní osuškou vstoupí do saunové kabiny. Na celý průběh saunování dohlíží dospělá osoba, která dbá na udržení pořádku a bezpečnost dětí.

Na vrcholu prohřívání obvykle po 3–5 min., maximálně po 6–8 min. si mohou děti masírovat pokožku prsty, kartáčkem či masážní žíňkou. Začnou na dolních končetinách a pokračují směrem nahoru.

Po prohřátí si děti spláchnou pot z povrchu těla a následuje krátká koupel v bazénku, či osprchování studenou vodou.

Prohřátí a ochlazení je vhodné s dětmi opakovat dvakrát, nejvýše třikrát. Celková doba saunování nemá přesahovat u dětí 30 až 60 minut.

Po posledním ochlazení se děti krátce osprchují vlažnou vodou, důkladně si osuší povrch těla a obléknou se.

 

Nemoci a saunování

V praxi se ukázala jako vyhovující zásada ne saunovat dítě po nemoci a následné rekonvalescenci ještě nejméně dva týdny po návratu do kolektivu, aby se nejprve adaptovalo na prostředí.